Kosec
Kosec = sekáč, také mor. Zvláštní jsou kosci slovenští putující s kosou na pleci, s oslicí a s čachorem za pasem, s nákova- dlem a mlatkem v cedidle. Pokr. Pot. I. 163. Jako to cvendžá! Kosci kujú kosy? Sldk. 147. Na lúke trávičku kosci kosá, skosenú do kopky dievky nosá. Sl. sp. 72. Vjem (vím) já lúku nekosenú ostrozského pána, kosja na ní štyrja kosci od božjeho rána. Sš. P. 520. Cf. Žnec. — Kosci, ů = kosy souhvězdí. Cf. Kosa. Slov. Němc. IV. 439. Když náhle vyjde zornička, vycházejí v pravo nad ní Kuřátka a Kosci. Pokr. Pot. I. 168. — K. Matěj. 1831. Jg. H. 1. 2. vd. 583.