Kosíř
Kosíř = nůž. Cf. List. filol. VIII. 205.. Mkl. Etym. 133. K. rovný, křivý, Us. Pdl., válečný, die Kriegssense, Lpř., krámský. Wtr. Učiň si kosieře kamenné (nože, culteR). BO. — K. = kosa. Poslal Aničku pro k., že jí travěnky nakosí. Sš. P. 137. — K. = železný kroužek na kosišti, do něhož se za- sazuje kosa, der Sensenting. Prk. Př. 18. Cf. Kosiřík. — K. = paprslek vody při vodometu. Slov. Vchř. — K. = stojací lí- mec u košile, der Vatermörder. Us. krejč. — K. = míst. jm. u Slatenic. Pk.