Košile
Košile. O pův. slova cf. NZ. III. 402. K. byla známa již v VIL stol. Wtr. Krj. I. 167. K. v XVI. stol. Vz ib. 497. K. ženská a) od pasu do polovic lýtek: rubáč (vz Rubáč), b) od pasu nahoru do půl prsů: opléčko (vz Opľéčko), c) vrchní čásť: a) rukávce (mor.), ß) košuta (slez.). Brt. D. II. 463. K. barevná, bavlněná, hedvábná, karmazínová, lněná, taťa- tová, vlněná v XVI. st., Wtr. Krj. I, 500., valašská (muž.). Vz Vck. Val. I. 28. Cf. Ru- kávce. Vyžaloval si na červenú košeľu (byl bit). Phľd. 1894. 313. Nestojí košila na šva- dleně, ale na polu (musí se len síti a praco- vati). Cf. Plátno (3. dod.). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Hádáni z k-le. Vz Zbrt. Pov. 86. Chtěl bych (na to) do k-le naložiti (celé své jmění). Wtr. Krj. I. 167. Mám košul devět a když jednu peru, musím bez ní sedět. Vck. Val. I. 110. — Košilka někdy = župice. Wtr. Krj. I. 403.