Koudel
Koudel, e, f. U Opav. kuděl. Pk. Osmečky konopí neb lnu, které při prvním pačesání (hachlování) odpadávají, slézají (co podruhé sleze, pačesy slove. Jg. ). Vz Kk. 146., Werg, Kauder, Hede. V. Za funt koudele nevážiti. V. Váznouti v něčem jako kuřata v kou- deli. Mus. — Pozn. Koudel nemá v gt. koudle, nýbrž: koudele, e nevysouvá se; vz E a -el.