Koukati
Koukati. Cf. Mkl. Etym. 146. K. skrze kukátko a jiné věci (kukati), jinak očima volnýma lépe: hledíme, díváme se. Km. 1878. 791. — abs. Jeho panímáma kuká: Co mi to vedžeš za tluka? Sš. P. 462. — se po čem. K-li se po té zřícenině na zdi tak, že ... . Skl. Sl. 329. — jak. Kouká naň skrz prsty (nenávidí ho). Us. Kf. Kouká jako pět (sedmnáct) krejcarů z měkoty (hledí hloupě), jako sedm drahých let (ška- redí se), Us. Kšť., jako osmidenní kůtě (hloupě, blbě), jakoby chtěl na pivo dáti (vesele), u Žamb. Dbv., jako sova z nudlí, u Litomš., Dř., jako kdyby měl na třech hradech najednou co poroučeť (pyšně), Sá., jakoby chtěl devět vesnic vypáliti (škaredě). Us. Kf. Kouká jako zloděj z kůrky (mračí se), u Kozlova u Č. T., jakoby mu kuna vejce vypila (překvapeně, smutně), jakoby chtěl 99 vsí vypáliť Us. Tkč. Zůstala naň s polootevřenými ústy koukat. Sá. — od- kud (kam). Kouká na nás s nebe (umřel). U Rychn. Gth. Smrť mu kouká z očí. Us. Tkč. Z nohavic kolínští a z rukávů loketští páni mu koukají. Us. Sotva z kůže kouká (o churavém). U Rychn. Kovář stojí u ko- mína, kúká z něho lotrovina. Sš. P. 482. Musí se zachytiti všeho, z čeho kouká dosti malé živobytí. Sá. — kam. Kouká na Me- tličany (šilhá). U N. Bydž. Kšť. Kouká na to jako na mastné kroupy. Us. Dř. Co koukáte na mne jako Příbram na Sv. Horu? Šml. — komu. Kanička ti kouká; K-la mu jen hlava. Brnt. — kde. Pod kabátem mu k-la vesta na dobrou ruku (jak). Sá. — s inft. Koukají jen do kapsy okrást (aby okradli). U Dobrušky. Vk.