KouřKouř, vz Mkl. Etym. 148
. K. černý, hustý, smrdutý, milířský (z milíře), der Meiler- rauch; vodnatý, modrý, modravý, přižloutlý
. hnědý, světlošedý atd. Sl. les. Má to chuť kouřem, es schmeckt nach R
. Dch. Je tu kúřu, že može pantoky věšať. Zlinsky
. Brt. Hádanka: Otec se rodí a syn po střeše běhá. Km. 1886. 719. —
K. =
mhla. Kouř vrchový, der Höhenrauch. NA. V. 384.