Kout
Kout. Vytlouká všecky kouty (všude vleze). Hoř. 91. Sháná štyry kúty do jed- noho (nedělá nic). Mus. ol. 1898. 115. Po- řekadla atd. vz v Zát. Př. 327a. Kdo z kouta míří, jistěji udeří. Šml. X. 180. — K. = předek, rod. Uvoditi urození své čtyřmi kouty, dvěma předky dobrými (urozenými) po meči a dvěma po přeslici. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 469. ). — K. šestinedělek. Vz Šeb. 11.