Kouzliti
Kouzliti. Mistři jich k-li díla nesmrtelná. Vlč. Něčí sluchy k. Šf. Tatr. mus. 19. Mlhy ten kouzlí obraz prchavý. Vrch. — komu co. Jakou zrak mi kouzlí vidinu? Čch. Bs. 152. — čím. (Léto) byt živočichům svou vnadou kúzliti spíší. Šf. Tatr. m. 17. V slu- jích luny hravý svit svým leskem kouzlil barev hru. Vrch. Myth. I. 205. Nábožen- stvím neklúzlete. 15. stol. Mnč. R. 95. — odkud. Teplé počasí kouzlí ze země ze- lené koberce. Šbr. Zaj. 47. Lidský duch z prsou tvých k. bude zlaté klasy. Vrch. — co več. Ten v trpké sny mé kouzlí mládí eden. Osv. VI.. 591.