Kov
Kov. VMV. nepravá glossa. Pa. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. K. litý, tažený, napuštěný, ZČ. I. 239., hrubý, legovaný, Kaizl 149., Newtonův, Roseův, Kk. Fys. 52., dobytý, erzeugt. J. tr. Kovy čtveromocné, dvoj- mocné skupiny manganové, křehké, kujné, lehké, pětimocné, platinové, ryzí či samo- rodé, šestimocné, těžké, trojmocné, vzácných zemin, žíravin, žíravých zemin. Šf. Poč. 608., Schd. I. 262., 317., 320., 341., KP. IV. 42., 268., 278., 389. Objevení kovů a smlouvy o ně v době starší. Vz Zř. zem. Jir. 454., 692. Cf. také Bř. N. 78.. 79., 83. 85., 104., 201., Schd. II. 25., 34., 50., 57., Sb. uč. 1860. 145., MS. 322. a násl. Dělníci kovem pracující všelikým nehodám a nemocem vy- dáni jsou v šanc. Vz Slov. zdrav. 55.