Kovadlina
Kovadlina, y, f., kovadlo, nákovadlo, ná- kovadlí, na Moravě a Slov. nákova, nákov; malá k.: babka; špalek pod kovadlinu. Am- boss. Šp. Mezi mlatem a kovadlem býti. D. (Sr. Vlka za uši držeti). Znova něco na ná- kovadlo vzíti (znova do práce). Na Slov. Na jedno kovadlo tlouci (= za jedno býti). Kovadlo = kovadlina, hlavně v hamřích, na kterou hamr tluče. Vys. Na kovadlině horké železo kouti, obraceti, táhnouti, vytloukati. Vz Nákov. — K. Kovadlo, kosť kovadlová v uchu, der Amboss.