1. Koza
1. Koza, kozka, kozička, y, kozice, e, f., kozel, zla, m.; kozle, kůzle, ete, n. Die Ziege. K. domácí, divoká (kamzík), angorská, kav- kazská, syrská n. indická, Jg., kašmírská (vz Frč. 380), tibetská, aegyptská. Vz Srna a více v S. N. K. se prská (k. se oprskala); nosí pět měsícův; k. kozí, kozlí n. kotí se rodíc po dvou, třech kozlatech. Us. Koza se okotila. Pk. K. se bahní (prská). Us. Koza vřeští, vříská. D. Chlév na kozy (kozinec). Šp. Stádo koz. Us. Kozy chovati (míti), Jg., pásti, na pastvu hnáti. Us. Ať jsou vlci syti a kozy celé (o nalezení prostředku mezi dvo- jím nebezpečím). V. Dobře bývá, když jsou vlci syti a kozy celé. Lb. Jakoby na zlatou kozu dal (tak je rád). Ros. Čí koza, drž ji za rohy (co máš, to drž). Č. Vz Stav. Neví už kam koz hnáti (neví si pomoci). Vz Ne- snáze, Rozpaky, Lb., Jg., Č. Neráda by k. do trhu, ale musí. Vz Bezděčný. Na Slov., Č. Neráda by kozka na trh. Až koza dí: Řemen (= nikdy)! Č. Rozumí tomu, jako k. (svině) petrželi. Vz Hloupý. Č. My o voze, ty o koze. Na Slov. Lb. Vz Nedorozumění. Jest vlny na koze, jako chlupu na žábě. Jg. Vlk mezi kozami (Mol v drahém rouše. Trn v noze). Jg. K. v zelí (=má se dobře). Vz Bla- hobyt. Jg., Č. Kdyby k. delší ocas měla, hvězdy by smetla (nosí jej vzhůru). Čr. Špatně koza dojí (špatní důchodkové). Mus. Kozy pásti = krásti. Us. Rád kozy pase = krade. Č. Ještě se koza neokotila a již kůzle po stře- chách (po poli, Pk. ) běhá (o chloubě před časem). Bern., Č. K. za kozami, husa za hu- sou, ovce za beranem. (O neučeném, který jen jinými se řídí). Č., L. Dobrá koze bříza (psu moucha). Jg. Rozvažuje si to, jako k. pepř. Vz Hloupý. Č. Má ho rád, jako koza nůž. Vz Nenávisť. Rád tam jde, jako koza k řezníku. Vz Nemilý. Č. Žeň kozy (pávy) po svých, z tohoť nic nebude. Vz Odbytí. Č. Mluví jako k. před smrtí. Vz Tlachal. Č. Byť zlatou kozu sliboval, nevěř. Č. Jakoby ho na zlatou kozu (zlatého koně) posadil (je rád). Č. Zadním kozám snáze než přední, any mají zrcadla (řiť) před sebou (kdo maje po ruce práce jiných po nich práci má snazší). Č. Raději by s kozou tancoval, než by co dal. Vz Lakomý. Č. Lepší přítel v radě, než koza v zahradě. Šp. Aby tě k. potrkala (Vz Proklínání); Na koze vlny nenahoníš (vz Nuzný); Je s ním, jako s kozou na ledě (vz Rozpaky). Lb. Nahnať dakomu kozy na most (do rozpaků přivésti). Mt. S. Kozu k zelí (kočku k zelí) postavil. Vz Nejapný. Lb. — K. = necudná, chlipná žena, Vettel. To je stará k. ! Us. Mladé kozy rády sůl lízají a staré i se slánkou berou. Reš., Sych. Mladá koza ráda sůl líže a stará i se slánkou vezme (sžírá). O smilných. Č. Staré kozy také rády sůl lízají. Šp. — K. = cic, prs, die weibliche Brust. Dítěti kozu dáti. Jg. Trkla ho koza (odstaven). Č. Hmatati na k., po kozách. Us. — K. = podkladek o čty- řech nohách. Holz-, Rüst-, Schrotbock. K. k řezání dříví, k lešení. Us. Kozy ve mlýně u hranice. K. v tělocviku. K. postavuje se jako kůň na dél a na šíř a skládá se z těla a ze čtyř noh šoupacích. Stran cvičení vz Kůň. Tš. — K., klády před pilířem most- ním, aby mu ledové kry neuškodily: kozel, ledolom, kobyla, Eisbock, -baum. Us. — K. neb chvost = zůstání po zadu mezi ženci. Kdo při polní prácí za jinými pozadu zů- stává, jest, na koze'. Er. Když ženci kus pole nedožali, říká se: Udělali kozu, zů- stala státi koza. Vz Strýček. — K., chroust, babka, der Maikäfer. D. — K., posvětáč, Fackelleuchter (ze dřeva). Na Slov. — V kozy hráti = na malé dřevěné třínožky zdaleka holí házeti (hra). Us.