Koza
Koza. Hospodyně jsou jako kozy každou chvíli stonajíce a teprve, když ženská umře a koza pojde, že možno jim uvěřiti, že jim přece něco bylo. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Sľubuje kozu so zlatýma rohama. Phľd. 1894. 440. Prečo k. chvostu nemá? Vz NZ. III. 30. K. není žádný doby- tek, pojde, kdy chce. U Strakonic. NZ. IV. 390. I k. by nepošla na jarmak, keby ne- mušela. Phľd. 1895. 187. Černá k. tŕče nebo netrče, bílá k. nebo netrče nebo tŕče (obě trkají). Vck. Val. I. 109. K. pila, k. drž (užíval-lis příjemného, snášej i zlé). Vek. Val. I. 110. K. z voza — vozu lehčejší. Phľd. 1895. 188. Rozumí koze od prdele k noze (ničemu nerozumí). Us. — K. = prs. Prodalo (dítě) kozu = bylo odstaveno. Nov. Př. 651. — K. = hráč. Vz Druha (3. dod.). — K. = veš, koťuha. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521. — K. Odřel kozu = dostal, dodělal starýho = učinil při domlácení (žita) poslední ránu. U Krumlova, NZ. III. 334. Cf. Starý (3. dod.). K. = kdo při hře míčem nejménkrát po sobě plochou palaestry míč do výše vyhodil. Us. Tkč. — K. Pradená (pradena) sa na kozu vystierajú. V Hontě. Phľd. 1894. 310. K. = svíjačka, na kterou jdou vyvařená přadena příze. U Liptova, Phľd. 1894. 85. Vz Brkalo, Terefere (3. dod.). — K. = vodomil (brouk) Mor. Rous. Kozáčiť. Phľd. 1893. 136.