Kozel
Kozel. Cf. Schd. II. 433., Mkl. Etym. 136. Učinil to tak, co by se k. spokojil (leda- bylo). U Rychn. Dhn. Dojí kozla (marná práce). Bdl. Sedm dní budeš činiti kozla za hřiech. BO. Od kozla ani srsti, ani mléka. Bž. exc. — K. = ďas. I kozla! Ei der Geier!; Toť aby všichni kozli do toho! Da mögen alle Geier drein!; Kozla na to dbá, er schert sich den Geier drum; Aby to k. vzal, der Geier mags holen! Dch. Vzal to k. Bdl. Kozli mi to napískali (našeptali, na- šuškali). Us. — K. = holkář. Us. Kodym. — K. = podstavek. K. ve valše k vytahováni koží, Bank in der Walke; k. k Rámu, deR Schragenbock. Šp. — K. = kotrlec. Kozla převRaceti. Laš. Tč., Škd. — K. = kozák, eine Bierart. Šp — K., sam. u Jilemnice; Kosel, ves u Bíliny (Kozly); Waldschloss, zámek u Rokycan. — K., os. jm. D. ol. X. 540., Pal. Děj. V. 95., 280., V. 50., 64., Jir. Ruk. I. 400., Blk. Kfsk. 1342., Bart. 371. — K. = čes. národní tanec. Bačk. — U kozlů v Praze. Tk II. 140., 160.