Kožich
Kožich, na Zlínsku: kožuch. Brt. Cf. Mkl. Etym. 136. K. hřbetový, spratkový, běliznový. 16. stol. Wtr. Toho nevženeš v k-chu do vody. Us. Vck. Ze srsti oblezlé nikdy dobrý k. býti nemůže. Zámrský. Leze to z něho jako z chlupatého kožicha (ne- japně). U N. Bydž. Kšť. Vem k-cha (muža) starého, kúpiš si zaň mladého (řekla matka dceři). Slez. Tč. V říjnu bez k-cha, v únoře v k-chu. Kld. Nejlacinější k. v létě. Cf. Tělo (boží). — Kožuchy — jetelové hlavičky se semenem. Nejprve se jetel omlátí z větša, potom se k. (kožúšky, na Hané: punčošky) v teple osuší a pak na dobro omlátí. Mor. Vck. — K. = zrno na plevách. Zlínsky. Brt.