Kožich
Kožich a kožíšek v XV. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 97., 152. nn. K. muž. a žen. v XVI. stol. oblékací, choděcí, krátký, dlouhý, do země, votáhlý, všední, šubový. Wtr. Krj, I. 454.—458. Kožíšek pod kabát = leibpelc, malý kožíšek prsní. Ib. 463. Suba = svrchní šat kožichový, ale lehčí a parádnější kožicha. Kožuch byl všecek kožešinou podšitý, byl jen na zimu a měl vždy rukávy; šuba měla málo kožešiny a byla i bez rukávů a oblékali ji i v létě místo pláště n. chodicích sukní. XV. stol. Ib. 153. Prsní k. slul plech, plíšek, nejkratší ko- žich. XV. stol. Ib. 153. Cf. Brt, D.II. 467. Pro kus k-cha zapřel božího kalicha. Rokyc. (Vlč. Lit. 192.). Hleď svého a ni kožucha mojeho. Slov. Nov. Př. 274. — K. Stavení dáti do k-chu — do roubení narážeti suché bukové floky a mezi ně maltu naházeti a to uhladiti a obíliti. Ott.VIII. 9. a., Oestr. Mon. (Böhm.) I. 427.