Krádež
Krádež, vz Mkl. Etym. 136., Sdl. Hr. IV. 128., 131., V. 32 , Cor jur. IV. 3. 1. 399., IV. 3. 2. 418. K. lesní. Us. Ti mlá- denci v tom krádeži poznali jsú sě; Ktoby na mne jaký k. věděl; Z toho k že vinu mu dává; Čechel k-žem k sobě obrátila; Martin na nie krádež pravil a ona přela; K. se mu stal; Některé lidi podezřelé v k-ži jarmarkovém zjímal. NB. Tč. 1., 3., 6 , 9., 61., 115., 235. Jest v tom k-ži podezřen. NB. Tč. Neučiníš k-že. ZN. Lichva jest k. veliký. Hus. 1. 371. V zelí jsú šestero dobytka k-žem; K-že od někoho přijímati. Pč. 1., 7. A bude velikým k-žem vinna; Kdyby koho pro sprostný k. popravce vzbil na kolo. Št. Kn. š. 92., 169.