Krajan
Krajan, a, m., pl. -né; krajánek, nka, m.: obyvatel téhož kraje, z též vlasti, Lands- mann. V., D. To je můj k.; jsme krajané. Us. Vz Cizozemec. — Vršek se ztratil, při- cházejí krajané (otěhotněla). Vz Hody, Bu- bínek. Č. — K. Krajánek, nka, m. = van- drovní mlynářský n. sladovnický tovaryš, ale tento obyčejněji slove: řemeslo. Ein wan- dernder Mühl- oder Bräuerbursch, Hamperich. Vz Řemeslo. Jg., Šp. — K. Krajánek, nku, krajanec, nce (Mřk. ), m., druh placek. Us. na Mor.