Krajíc, e, krajíček
Krajíc, e, krajíček, čku, m., Krajic, V., tak také v již. Čechách. Kts. K. chleba (die Brotschnitze der Runde nach, die Flanken; skyva, skýva, skyvka chleba, ein Schnitt Brod, die Brodschnitze der Länge nach). Jg., Rk. Ukroj mi k. chleba. Tys mi dal malý k. chleba. Us. Lépe za svým krajícem než za cizím pecnem. Jg. O svůj k. zavadil (za- čal své hospodářství). Vz Hospodářství, Sa- mostatný. Lb., Kom., Č. Jest pánem nad svým krajícem. Jg. Přibývá ho, jako krajíce v hrsti (ubývá ho). Vz Malý, Tělo. Č., Lb.