Království
Království, n., strč. králevstvie, vláda, důstojnosť královská, königliche Würde, Re- gierung, Königthum. K. na syna spadlo. Br. Někoho na k. vsaditi, dosaditi; k. někomu poručiti, dáti, odevzdati; na k. seděti, V., k se ujíti. Har. Ve své zemi k. míti. Dal. K. přenésti. Br. Vz Rb. str. 267. — K. = země králem spravovaná, Königreich, Staat. K. české; k. spravovati, říditi; správu nad královstvím držeti; královstvím vládnouti; správce a držitel k. V. Hliněné k. přijal a zlatého po sobě nechal (o Karlu IV. ). Kn. — K., statek králi náležející, das dem Kö- nige gehörige Gut. Cf. Duchovenství. Gl. 108. — K. boží. Nevejdete do království ne- beského. Dej Bůh štěstí a po smrti králov- ství nebeské. Us.