Krása
Krása, y, f. Synonyma: pěknosť, sličnosť, leposť, ztepilosť, ozdobnosť, slušnosť, vnada, půvab, něha. Us. Instrumental: krásou, ne: krasou; vz A dlouhé (kdy se krátí), die Schönheit, das Schöne. Kráse něčí se di- viti. Rkk. Krásy spanilosť. V. V květu krásy a mladosti. V. Stará panna z krásy vychází. Us. (Zb. ) Pěkné postavy a krásy. V. Krásu svou za peníze prodávati. V. K. a bohatství časem pomíjejí. Jg. Tvá krása bude na krátce. Sych. K. hyne, jako tráva vadne. Bern. K. a cnosti zřídka mají spolky. Jg. Ne vše k., co se líčí. Č. Škoda krásy, kde rozumu není. Vz Žena. Lb., Koll., Č. K. bez příjemností nepřivábí mnoho hostí. Pk., Č. K. očím pastva a duši vazba. Č. Může pro krásu spáti, ani košíčku nepotřebuje, aby ji do něho schovala. (Nehezká. ) Rozum Bůh s krásou nespolčil (Vz Tváře); V k-e stálosti není; K-sa řasa; Ku kvítí včela letí a na krásu člověk hledí. Pk. K. bez cnosti jest maso bez soli. Km. K. a cudnosť bydlí v rozličných dědinách. Hnš. Vz Tělo, Hezký. Č. — K. = ozdoba, Zierde. V. — K. = krásná panna n. paní, schönes Weib, Schön- heit. — K. Poctivá krása (= chudá svadba). Pytati (prositi) na p-vou krásu Koll.