Krásný
Krásný (strč. krásen, sna, sno); kompar. krašší, krásnější; krásničký. Syn.: sličný, pěkný, spanilý, ušlechtilý; schön. K. panna; Žena velmi krásné tváři. Ros. Jeden krašší nežli druhý. Us. K. růže, řeč, kytice, kniha, píseň, ctnosť. Krásného obličeje, vzezření, krásné postavy. V. Krásná panna polovice věna. Č. (Co je do kapličky, když v ní obrázku není). Krásná žena zbytečná starosť. Č. K-ý jak makový květ a hloupý jak vy- hořelý pařez; Krásné každému milo. Pk. K. akoby ho z vajíčka vylúpil. Mt. S. Krásná, jakby z vosku vyloupl. Vz Tělo, Hezký. Č. Až milo krásný. D. — jak. Ku podivu, k ne- vypsání k. D., Us. — čím: Krásný tělem bez umění co jest než papoušek peřím okrášlený. Kom. did. 29. Vz Buchta. K. páv peřím a žena mužem (krásná) Lb. K. páv peřím a člověk učením. Pk., Č. — nač. Sv. Pe- tronyla na divy krásna byla. Pass. 359. K. na pohled, na pohledění. Us. — s inft. Man- dragora jest ovoce krásné hlédati, ale jísti není chutné. St. kn. šest. 127. — co, v čem, po čem. K. v cnosti, u múdrosti. Kat. 3413. 457. Krásný v tvář, v tváři a po tváři. V. — K. lípa, vz Lípa. K. dvůr, Schönhof, ves v Žatecku. Vz S. N.