Krátiti
Krátiti. — co. Juž ti všiucku radu kraciu. Alx. Anth. I. 3 vd. 35. — čím. Bolesť slzami k. Hr. ruk. 81. Dle Opatrného má se čísti: krotiti. — kde. Dlouhou samo- hlásku v některých pádech. Bž. 109., 94. Chvíli krátě v marném kvasu. Smil v 1951. Byť v nich (v knihách) nemohl k. chvíle uži- tečně. Št. Kn. š. 6. — s kým. Neb i s těmi aby mohli k. chvíli. Št. Kn. š. 1 -- se. Paměť má už se krátí. Vrch.