Krátko
Krátko = krátce, kurz. Krátko mluví. Kde krátko, nastav. Lb. — K. Na krátko, na krátce = nedlouho. Na krátce je starý lokal neurčitého přídavného jména krátko. Panování jejich na krátce bylo. V. Bolesť lidská na krátko trvá. Kom. — Na krátce někoho držeti. Kom. — K., na krátce =na- prosto, platterding, durchaus. Ale když to král na krátce míti chtěl. V. V krátce, kurz. V. — K. Z krátka syna držeti. Ml. Z k-a to učiním. Dch. Z krátka = konec a dosť, kurz und gut. Z krátka tam nepůjdeš. Prk. — Krátko učiniti, verkürzen, Unrecht thun. Co jemu k. učinil, dobývej zase právem. Půh. brn. 1406. Že nám na tom k. činí a křivě na nás žaluje. Arch. II. 40.