Kratochvíle
Kratochvíle. Dle Wenzla instr. k-chvilí. To učinil z pravé k-le. NB. Tč. 116. Všude mlčelivosť a samosvojnosť a odtud vyplý- vající dlouhochvilná kratochvil. Koll. III. 229. Potom měli kratochvil v kolbách a v tancích. Let. 101. Svou k-chvíl jmieti. DaJ. 167. Dobrú k-chvíl a vzácnú Bohu móžte jmieti; K. rytieřska, světská; Škodná k-chvíl nejmá slúti i k-chvíl. Št. Kn. š. 112., 165.. 166. A tak v té k-li hledajíce spolu, co by Bůh byl (in der Musse). Št. Kn. š. Nerozmlúvaj k-chvíle, kdo jich nerád slyší. Glč. I. 169. — K. Adam, kněz. 1710. Jg. H. 1. 2. vd. 585., Jir. Ruk. I. 414. — K. Jan Vojt., malíř, nar. 1670.; K. Jan Mil., nar. 1818., farář. Vz S. N.