Kráva
Kráva, kravečka, kravče. Cf. Šrc. 27. až 30., List. til. 1882. 6. Přerozmanitá morav- ská jména kravská můžeme si rozděliti v několikero kategorií: a) Krávy krásy vyni- kající: královna, družka, dvoruša (červená), krasula (na bledo černá), krasena, krašlena, strojena (černá, bíle kropkatá), barvěna, hla- děna (hladké srsti), tábora. — b) Krávy po- jmenované dle barvy: a) barvy stejné: běla = bělena, leduňa (bílá), černula = čer- nucha, červina, rejka = rejčena = rejkuša (bledo-červena, uh.), ranula (velmi čer- vená) = ranoša = zorena („pripalistá," uh.), hnědula płavěna = płavka, ryšena (ryšavá), sejka (sivá, uh.) == sivěna = sivula, šedula, popeliška; ß) barvy nestejné: barna = bar- nula = barnoša (podpálená ,,barnavé mra- čno" = tuča), brnoša = vrnoša = brnuša (,,všelijakej barvy", uh.), kropena (krope- natá) = kropka, pálena („připalistá") = pa- luša, čadola („jak od slunce očadlá"), per- šena (peršavá), muřena = muryša (murovaná), šmuraňa (šmurovaná, pruhovaná) = šmarula, žihaňa. — c) „Krávy značité": babuša ("ba- bušistá" = červená s bílou Hubou) = babula, łysá = łyska = łysena = łysaňa s lyskou na čele), značena (s menší lyskou), hvězda (s hvězdou na čele) = hvězdula, brylena („brylistá", má okolo oči lysky jako bryle), křižana („po chrbtě křižanistá") = křižula, křížena, pasula (přepásaná), bosula (červená s bílými nohami), kytuša (má konec ocasu bílý na způsob kytky), bedruša (pod bři- chem bílá), chlopěna (má velké „fleky", jest jako „pachlápaná"). -- d) Krávy pojmeno- vané, dle barvy nebo duševních vlastností jiných zvířat: jelena, laňka, smůla, daňhela, vevera, łaská, kozula, kavěna = kavčena = kavula, stračena = strakula = strakuša, jatela (jatel = datel), morka (morka = krůta), sí- kora, zezula, sojka, rybena, čmelena. — e) KRávy pojmenované dle barvy rostlin : tisula, javora, duběna, březula (černá, hřbet a ocas bílý) = bresaja (uh.), linduša (barvy kmene topolového; linda = topol), borula, vrběna == vrbula, ořešina, kalina (,,při očách zakalená", uh.), malina (bledočervená), ja- hoda (hodně červená), šipula, petrželka, ha- fera (hafery val. = borůvky), květuša (,,hodně po bílu strakatá") = květula, pivěna (nej- červenější, jako pivoňka), růžena, fiala, ci- bula, šefrana. — f) Krávy pojmenované dle vlastností duševních: bystrula, vesela = ve- sula = veselena = veselka, raduša (,,které je kravařka ráda"; červenobíle strakatá), jiskera (bystrá jako jiskra)--jiskřena,jiskrula, juna, bujana (která moc „ryčí" = bečí), py- sula (kráva pyšná), chovaná (kráva odcho- vaná, vždy červená trochu připálená), lu- buša, mazlena (miláček kravařěin) = mazula, tulena (která se toulí ke kravařce), těšena, lizula, pecula (kravský pecivál), hurda (di- voká), běhula (která ráda do škody běhá), stiečkula (která ráda střečkuje; tato dvě poslední jména jsou vlastně přezdívky krav sice jinak pojmenovaných). — g) Krávy po- jmenované dle postavy: malena = maluška, droběna, boubela, stopena (má vysoké nohy). — h) Krávy pojmenované dle rohů: roškula (má černé rohy s bílými konci) = rohula — rohlena, širaň (rohy široké), vén- cula (rohy do věnce), łygaňa = łyga (rohy rovné, v zad obrácené; val., uh.), šuta = zuzka (bez rohů), klapěna (rohy „klapaté", dolů skroucené), gomola (bez rohů) = cho- mola, pisarka (má roh zakřivený), klukaňa (rohy do khky skroucené). — i) Krávy po- jmenované dle chůze: choděna (pěkně si vykračuje), šatava = glajďana = šajgulena (šatá, glajdá se, chodí škaredě). — k) Krávy pojmenované dle času, kdy se ulíhly, nebo kdy jím jméno dáno: neděla = nedělka, ponděla, houtera, stiedula, patěna, sobota, říjena = řivěna (v říjnu); hodula jest jalo- vice určená na hody (posvícení) — 1) Krávy pojmenované dle původu: valaška, polka, tylora, švančara (švýcařka). — m) Krávy neurčitého pojmenování: jarka (červená) havruša („jako by ju pošlahal"), katuša (po krku kropenatá), bébna (bílá), liduša (bledé barvy), lelona (plavastá do bleda), rošija (má dlouhé nohy), ciruša, gryfona, sulena, štrymula, trubika. Těchto rozmanitých jmen dostává se kravám jenom tam, kde kravař nebo kravařka stádo svého otce na svém pasává, tedy hlavně v krajinách hornatých. Nejhojnější a nejkrásnější jména kravská slyšeti v hornatých krajinách východní Mo- ravy a ve Slezsku. Kde dobytek buď ve stádě pasou nebo doma chovají, tam tako- vých jmen velmi pořídku slyšeti; tam krávy leda dle barvy jmenují: černá, bílá, stra- katá, nebo též stará, mladá, a když si již vybrali dvě, tři taková jména, čtvrté krávě říkají třeba „bez mína" (na Novoměstsku). Na Budějovsku dostává se prodavači té cti, že si kupitel koupenou od něho krávu po- jmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala), Párka (od Pára), Částkova (od Částka), Krotkova (od Krotkého)! Brt. D. 316. —317. Vz Vůl. K. švýcarská, anglická, česká. Vz KP. III. 286—287. K. africké. Hlb. I. 95., 139., 375 —377. K. bučí, ryčí, múká, mručí, Hdž Šlb. 34., bečí, ručí (Sš. P. 700 ), somce (když na pastvě majíc plnou hubu bučí); skřečkuje, gža se (bziká); k. tŕče (slov. a val.), kole (uh.), bodě (laš.), šťuchá (záp. Mor.), krávy se kuchají (bodou, trkají v Da- čicku); k se volnje (běhá), je naběhaná. Brt. D. 318., 325. Máti jí posuaua (poslala) štyry krávy steiné. Sš. P. 130. Ty's z krávy dítě (tele, hlupec); Krávy nažrané jako bečky. Us. Tkč. Už mu vedou (táhnou) poslední krávu z chléva. Us. Msk. Krave něrmaj za zlé, keď ťa i kopne. Slov. Rr. MBš. Měj své krávy vždy v pořádku a máš plnou latku. Tč. Darmo žena mléka hledá, když své krávě nedá. Tč. Krávě dej za halíř a máš plný talíř. Tč. Jalová k. nevyliahne tela; K. nevyliahne hřiebä. Slov. Rr. MBš. Mířil na vránu a zabil krávu. Šd. Čo po takej krave, ktorá vydojené mlieko vykopne Slov. Rr. MBš. Svědčí mu to, jak krávě sedlo, jak krávě oplečí. Brt. Zlé krávě dává tvůrce malé rohy. Us. Která k. mnoho řeve, ta málo mléka dává. Smil. Nepamatuje k. zimy, když se léta dočká. Mudr. 50. Vinen medvěd, že krávu snědl; vinna i k., že do lesa šla. Bž. exc. Není ta k. hladova, která má pod nohami slámu. Tč. Co činiti, aby krávy hodně dojily?; Když k. mléko ztratí jak se to napraví?; Jak čarodějnice cizí krávy dojí? Vz Mus. 1854. 541., 1853. 470., 1855. 50 Vz o jiných pověrách krav se tý- kajících v Mus. 1853. 483. Kuce-li (šťourá li) kravař na Mor. prutem nebo bičiskem na pastvě v ohni, který si tam dělávají, nesmí jím potom krávy udeřiti, sice by zhubeněly. Brt. Dojí li kráva málo, podkúřiť se má ná- nosem (glanem) z řeky n. z potoka před vychodím slunce; potom žena, která jí po- dělala, přijde ráno něco vypoščať a nevy- pošéá-li ničeho, tož aspoň něco zdvihne ze země (z podlahy), třeba slámu. Má-li se k. oteliť, ať se jí dá do pijačky zámek a bude míti pěkného býčka; Vede-li kdo krávu na trh, ukradne někde hadr a jím ji pošústá a tož má na ňu moc kupců. Val. Vck. Na koho k., jdouc mimo něho, zamrčí, ten se ráno nemodlil; Kupuje-li se kráva, nemá kupec vzíti provazu do holé ruky, aby ho- vado netesknilo. Kld. Když dvá o krávu se brojí, třetí pokojně ju dojí. Slov. Šd. Hádanka: 1. Čtyři nohy, dva trkouny, pátý omětáč. — 2. Čtyři panny v tanci a dva kokodanci a vzadku omachél. — 3. Na celý les prší, na čtyři jedličky ne (na štry- chy). — 4. Chodí to po droře, dělá to ta- liře. Km. 1886. 719. - K. = nadávka od- rostlejšímu děvčeti. Ty krávo nestydatá! Us. Brnt. — K. mořská, manatus atlanticus a borealis, velryba. Schod II. 438. - K. že- lezná, zádušní, kostelní, bratrská. Vz Že- lezný. — Kravička = mléčná houba, zlínsky. Brt. — Kravička či býček = bob kulatý černý a bílý. Brt. — K. = ucho u hrnce. U Příbora, n Klobouk. Bka , Mtl. — K. = český národní tanec. Bačk. — K., Krawa, sam. u Lomnice v Jičín.