Kráva
Kráva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 33., Krok 1892. 437. Je líná jako k.; Je silná jako k. (pochvala); Ta k. je jako panna (pěkná); Ta hospodyně je tam jako k. v cizím chlévě (v hospodářství neobeznámená). Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. fcuill. Predajná k. každá je telná a kobyla jako chceš (jak chceš žrebná, jak chceš nie). Phľd. 1894. 195. Drží krávu za rohy a iný ju dojí (kto sa dá k prospechu iného použiť pri spo- lečnej práci). Ib. XII. 253. Bude tak robiť, kým mu čierna k. (= trest) nestúpi na nohu. Slov. Zátur. Něstarej se ženo, dy jen mume seno, nestarej se mužičku, dy jen mume kra- vičku; Měj kravy dycky v pořádku a maš plnou lofku; K. na kunčině hnedky ti za- hyne, ako člověk rozpučí se ve velkej sla- dině; Krave dej za halíř a noš plny taliř; Darmo žena. mlika bledo, kdy sve krave nedo; slez.; Kráva nedojí ceckami ale pyskom (musí se krmiti); Krávu a ženu najlepšie brať po známosti. Slov. Nov. Př. 432., 388. Udělati kravám. Vz Mtc 1895. 250., NZ. III. 334. nn. Cf. Husa (3. dod.). — Hádanka. Ctyry nohy v tanci, dvě na tatrmanci a ŕigcl má na konci (kráva); Polátané, pokarpané, nikdy jehlú ne- pichané (strakatá k.). Brušp. Hledíková. Aby krávy hodně dojily a aby se jim uškoditi ne- mohlo. Vz NZ. III. 524. (pověry), Phľd. 1895. 183., 184., Vek. Val. I. 144. — K. To je k.! • = tlustá neohrabaná ženská. Us.