KrčmárčinaKrčmárčina, y, f. =
krčmářská řeč, die Wirthshaussprache. Phld. I. 1. 6.
Krčniářečka, y, f., zdrobn. krčmárka. Sl ps. 380.
Krčmáročka, y, f. =
krčmářečka. Slov
. Sokl. 1
. 235.
Krčmice, vz Krčma.
Krčmička, y, f. =
malá krčma. Us.
Krčrnisko, a, n., eine elende Schenke. Šm.
Krčmový, Wirthshaus-. K. společnosť, Zátur. Nápr
. 26, pRávo. N. Hlsk
. III
. 141
. Krčňák, a, m. =
krchňák. U Žamb. Dbv.
Krčnatý =
krčitý. Slov. Bern.
Krční šátek, Schz
., důlek, obinadlo, -binde, boubel, -cyste
. Nz. lk. K. sval kosý. mu- sculus obliquus colli, Halsmuskel
. K. ob- kladek, hubka, štětec. Wld.
Krčnice, e, f., das Krampffieber
. Slov. Bern.
Krčovatěti, krampfig werden. Slov. Bern.
Krčoví, n., die Strunke
. Šm
. Krčovice, e, f
. =
kučovnice, motyka, kterou krče, kriaky vykopávají. Gemer. Rr
. Sb
. Krčovisko, klčovisko, a,
krčoviště, ě, u., der Rodeplatz
. Šm.
Krčovy, dle Dolany, ves u Hodkovic.
Křdel, grex. Šf
. III. 555, Němc
. VII
. 139, III. 11
., Brt. K
. z rumun
. Mkl. K. žen (hromada, kupa). Na jihových
. Mor. Brt. V klu paść; kŕdel borů vyschlo. Brt. D. 224
. Máme k. šíti
. U Vsetína. Vck
. Štyri kozy a k tomu piata ovca. to je k
. mojho otca. Sl. sp 162
. Pasol sa k. bielych husič- jek, varovalo jich par černych očiek
. Sl. p. 331
. Do vlasů k. stužek vzala. Hdk.
Kŕdelča, ata, n
. = kŕde
l Brt
. D
. Křdelec, kŕdělec, Ice, m. =
stádo, hro- mada, kupa. Vz Kŕdel
. Němc
. VII. 127., Hdk
. C. 379. Okolo svých krdělců prohá- něli se mali honělníci. Pokr. Pot.
II. 66.
Kŕdelní, Haufen-.
Kŕdlík, u, m
. = kŕdel. Slov
. N
. Hlsk
. I. 124
. Kreas, u, m
. = lněná látka hedvábí po- dobná. Dědeček.
Kreatin Cf. Schd
. II
. 394., Šfk. Poč
. 525, Slov. zdrav, S. N.
Kreatinin, u, m., v lučbě
. Vz Slov. zdrav
. Křeba, y, f., pole u Tršic. Pk
. Krebřany, dle Dolany, Krebeřau, ves u Hostouně v Plzeň. Blk. Kfsk. 331
. Křeby, dle Dolany, sam. u Morkovic.
Krec, e, m., das Gekrätz in der Metall- urgie
. Šm.
Kŕ?ca =
kšička (vlasy). Hanácky. Brt.
Kreći (kretí) =
krtičí. K. dźura. Laš. Brt, D. 224.
Křeč. Schd. II. 431., Slov. zdrav., Mkl
. Etym. 156., 427
. K
. požeráku, der Schling- krampf, Nz. lk., plačtivá, der Weinkrampf, Sl. les., v úžině (isthmus), mateřská, ženská (hysteria). Křk. For. 279., 117. K. svalů při mluvení, aphthongia, tepenní, der Arterien- krampf, žaludku, anaspasis. K. škubavé, trhavé, klonische K
., k. kývače, spasmus nutans; k
. spínavé, tonische K.; syčivé křeče hltanu, laryngisrnus stridulus. Exc. Cf. Kram. Slov. K. hlasivky, krejčích a obuv- níků, lýtka, mimická, místní, pianistů, písař- 413
* ská, povšechná, smavá, svěračů, telegrafistů, žaludeční
. Cf
. Slov. zdrav. Spinavé křeče spojené se skrčelostí končetin, arthrogry- posis. K
. víček, blepharospasmum. K
. bož- cové
, eklamptische K., hysterických, hyste- risch, měchýřové, cystospasmus, mrtvicová, convulsio apoplectiformis, padoucničí, epi- leptisch, c
. epileptiformis, rodiček, K
. der Gebärenden, souřadné, coordinirt, ze za- městnání, Beschäftigungskrampf. Ktt. Dítě křičí do křečí, bis es Fraisen kriegt. Dch. -- K., Křetsch, ves u Tábora. Tk. IV
. 691.