1. Krev
1. Krev, krve (dříve gt. krvi, na vých. Mor. mluví se tak posud. Brt. ), na Mor. místy kriv, f. Ki"bví>, lat. sanguis, koř. kru, skr. kravya caro, lit. kraujas, strprus. krawia, lat. cru-or, cru-entus. Schl., Fk. 51. Das Blut. K. se skládá z části tekuté (plasma) a z čá- stek tuhých, k nimž náležejí tak zvané buňky krevné, které u nižších zvířat bílé jsou, u páteřnatců (obratlovců) pak červené, od- tud bílá n. červená krev. Vedlé těchto bu- něk je v krvi ještě množství bezbarevných tělíček. Vz S. N. a Šfk. 639. K. červená a teplá, červená a studená (u ryb), studená bílá (u hmyzův), Jhl., kalná, porušená, pokažená, Lk., sražená, ssedlá, stydlá, hustá, řídká; k. zvěři: barva. Šp. K. odvodičná, přivodičná, Rostl., vodnatá, L., vylitá, horká (žluč), černá, připálená. V. Člověk horké krve (z horka nakvašený). Us. Na tom lpí krev. Us. Panna jako k. a mléko. Us. Je krev a mléko (= zdravá). Tok krve zbuditi. Lk. Krev se oddá na tečení. Lk. Krev běhá po žilách; k. mu ředne; k. se v něm spekla od úrazu; k. z novu chlípí; k. od pádu (pádem) se srazila. Lk. Nedostatek krve, lépe než: prázdnosť krve. Lk. K. pustiti, pouštěti (ži- lou, Us., baňkami, V. ), od sebe dáti, pro pravdu (pro vlasť) vyliti, ssáti, przniti, V., házeti, chrkati, staviti (lépe než: zastavovati), D., močiti; bliváním, se slinami vymítati. Lk. Krví zajíti, kapati, plakati, něco zapsati, L., močiti, skropiti, Ja., se potiti, D., se po- liti, se zarděti; krví kropený, smazaný, po- krytý neb zbrocený (krví n. v krvi), uká- lený; krví napustiti, skropiti, ustříkati, V., chrkati, Lk., chrliti. Krev ti teče; Krev mu z nosu tekla. Us. K. sě vale jak bystřiny dščevy. Rkk. 54. Země vřelú krev pije. Léky krev čisticí. Us. Nezvedené děti krev mu pijí. To mi krev pije, das kürzt mir das Leben ab. Sych. Rozmíšení krve, die Blut- zersetzung. Us. Tok, házení, chrkání, prolití krve, D.; tečení krve z uší, Ja.; oběh, mo- čení, dojení, nával, pouštění, Šp., chrlení k-e. Br. Jelito z krve; krev a kroupy. V. Krve žíznivý, žádostivý. V. V krvi zbrocený, ubro- cený. V., Rkk. To je v krvi. Us. Až do k-e někoho zbíti. Jg. Na krev někomu ublížiti, tödtlich beleidigen. Tělo a krev Páně. Jde do něho krev (rozchází se, vyrozumívá si, lituje). Vz Strach. Č., Ros. Krev a kroupy i to nemastné (o člověku neužitečném). Ros. Nevykysalá krev nezahálí. D. Krev není voda (jde tu o život a toho si musíme vážiti; tak se také vymlouvají smilní a zlostní). Č., Mt. S. Krev jich před námi uchází (srdna- tosť jich pomíjí). Č. Krve by se na něm ne- dořezal (velmi se lekl). Vz Leknutí Č. Bys krví zaplakal, nevyprosíš (o lakomém). Dítě z modré krve (šlechtické), Us., dítě ze ze- lené krve (nemanželské). Šm. Ani krůpěje poctivé krve v těle nemá. Č. Nekal mu k. (nepopouzej ho). Č. Krev pustiti = hřebík v rakev pustiti. Pk. Bodejž toho nikde více neslýcháno, že národní krví kopí oblíváno. Pk. Poslati někoho do lékárny pro račí (ko- máří) krev = blázny si z něho tropiti. Us. Bž. — K. = příbuzenství, Blutverwandtschaft. Blut. Krví a krevností spojený. V. Příbu- zenství po krvi. V. V krvi nejbližší. Br. K-í a přátelstvím spojení. Hlas. Zprznění krve; krev przniti. Us. Krev není voda (příbuzní bližší než cizí). Jg. Václav II. říkával: K. a příbuznosť činívá v soudech rozličnosť. Kor. Proti své krvi bojuje, kdo svůj národ (svou vlasť) nemiluje. Č., Š. a Ž. — K. = rod, pokolení, Stamm, Blut, Familie, Ge- schlecht. Dobré, šlechetné, poctivé krve (rodu). V. Krev nás jednotí. L. Slabé jsou krve svazky, kde jde o zisk. L. Pochází z krá- lovské krve. Ml. — O oběhu krve vz více v S. N. V. str. 944.