1. Krev
1. Krev. Vz Schd. II. 363., Mkl. aL. 273, Šf. III. 555., Kram. Slov., Slov. zdrav., Mkl. Et.ym. 144. Na Plaště gt. krevi atd., instr. kreví. BPk. Slov.: krv, Bern., krú Loos. Na Zlínsku krév, gt. krvi, instr. krviú. Brt. Lašsky: krev, gt. kvě, lok. ve kvi, instr. kvjú. Tč. Ta slova do kvě zaráží. Laš Tč. Z toho jde, že krví se může jednoslabičně vysloviti. Tč., Bž. 29. Tak se mluví i ve Slezsku, kde r ani neslyšeti. Tč. Cf. Slza (jednoslabičné). Ž. wit 254. (vyd. Gb.). K arteriosní, venosní, Šv. 72., černá, Sal. 240., S. N. V. 944., červená, S. N. V. 944., bělo- krevná, leukämisches B. Sražení, sraženina krve (krevná), nemoci, oběh, plivání, po- hyb, stavení, ztráta, rozbor, nával, vypo- cení, dráha, tvoření se, zahuštění, zhustlosť, výlev, pouštění, množství, součástky, zá- pach, dávení, chrkání, chuť, příprava, ne- dostatek (anaemasia), bezvodosť (anhydrae- mia), převedení, převod, otrava krve. Slov. zdrav., Nz. lk. Smažená k. Šp Ve krvi (vždy tak, nikdy: v krvi). BO. Nemám to v krvi, abych . . , es ist mir nicht gegeben. Dch. Porušení oběhu krve. Krk. Por. 112. Krú sa po žilách búři. Ntr. V. 13 Let. kulka za kulkama, krvi teče potokama; Už teče potok krvi od něho; Sósedova stěna bílá, celá krvjú oprščená; Lebo vo- jaček trpi rany, leje se mu krev rukavami; Ramenama pohybuje, s hlavy krev mu piščí; Zeman leží krvjú obvalený. Sš. P. 121., 181., 182., 594., 685., 794. Koruna kúpená krvú; Nášou vlastnou krvou. Koll. Zp. I. 41. Tú krvie nejsem vinen; Krvi na jeho košili nebylo. NB. Tč. 72., 93. Byl, jakob, ho polil krví (studem zardělý). Us. Bačk. Po tváři rozlila se mu krev (zarděl se). Sá. Do krve se zardívati. Sá. Ať se to vše v dobrou k. obrátí (přejeme tomu, kdo jí). Us. Dbv. Hádati se s někým na k., do krve. Sá. Kř. 67. Kdybych ti svou krví mohl po- moci, rád bych to učinil. Us. Dvrsk. Smlou- vati na k. Arb. K. pro Krista pRolivši Pass. Abyste masa se krví nejedli. BO. K. jde jako z brava; Potocí tečiechu té krve ne- vinné. Výb. II. 10., 19. Pomsta kreve; Ne- hledaje kryve jich; K prolití kyrve; Ze kirve zbytých; V kirvy méj; V kirviech. Ž. wit, 78. 10., 9. 13.. 13 3., Deut. 42.: 29. 10., 105. 38. (Gb). Ješrě do krve ne trpěli Jste. Hus 1. 186. Vykúpil nás svú krví. Št. Kn. š. 23. Z cizího k. neteče (o to netřeba dbáti). Us. Bf. Kráva krvú dojila. Brt. D. Všichni jsme z krve a z masa. Us. Bž. Pustí-li se komu z nosu k., znamená to neštěstí v tom domě. Kld. K. = pří- buzenství. Po krvi se táhnouti. NB. Tč. 205. Když se k. krve dotýká. Ml exc. — K. = rod. Aby z té panny krve mohl se počietí čisté ... Št Kn. š. 19. Proti své krvi bojuje, kdo svůj národ nemiluje. Kmp.