KrevKrev. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 361. Smlouvá na krev; Pije mu k. (zlobí ho). Hoř. 91., 119. V
mladé krvi teče více bludu než rozumu. Sml. V. 76. Červená k. jako pentle vylila se mu z úst. Us. Čes. 1. IX. 112. Pří- sloví atd. vz v Zát. Př. 103. (příbuzenství), 326a. Sr. Ott. XV. 150.