Krkavec
Krkavec, vce, krkaveček, čka, m. K. lesní (horní kubík skalní), noční, mořský, vodní. Jg. Vz S. N. a Frč. 356. Der Rabe, corvus. K. krká, Kom., kroká, Pk., kráká. Pt. Černý jako k. D. Jdi krkavců pást (na šibenici). V., Č. By tě krkavci roznesli! V., Č. Aby tě k. ! D. K. po tom (nic). Č. Pod zlým krkavcem zlé vejce. Č. K. ani sova nevysedí holubic. Č., Pk. Jdi na krkavčí zámek (na šibenici). Vz Kletba. Č. Oč bude krkavce pásti (na šibenici viseti)! Č. Budiž k-cům za zob. Vz Proklínání. Lb. K-ci sobě (ti) lítají, holubi váznou v léčkách. Kom., Lb. Vz Slabý. — K., člověk zlý.