Krkonoše
Krkonoše. Krkonoš. 4524. Krč. G. 330. K-áe, z K-noš, instr. K-šemi. Bž. 87. Ot gor K-ší. Rkk. 72. Ve Sněmích čte se: od hor K-ší, nyní: K-šů. Šf. III. 420. Nyní tedy m., cf. i Bž. K-še prý od Kraka a rus. nos == předhoří. Tohoto výkladu neschvaluji; K. odvozeno jest od jména dřevního národa Korkontů. Šf. Strž. I. 65., 450., 531. Cf. Korkonti. Od jehož názvu nám jméno K-ší makavě se vyskýtá. Šf. Strž. I. 393. Burové jsou od K-ší až ku pramenům Visly. Šb. Záp. Slov. 60. (69.?). Hor K-ší. Šb. Děj. ř. 1868. 31.