Krmě
Krmě, ě, f., krmička, dříve: krm, u, m., krm, i, f. Na východní Mor. krmia (krmivo, píce). Brt. Nyní obyčejnější: pokrm. Gericht, Geätz, Speise, Futter. Krmě nákladné, ná- kladně strojené, drahé, stkvostné, odevšad shledané, vymyšlené, lahodné, pochotné (la- hůdky), nádherné, V., panské. Berg. Dobrá a úpravná krmě. Reš. Dáváše krmě bohóm. Rkk. 8. Stůl krměmi osazený. V. Krmě někomu předkládati. Kom. To krmím chuť dává. V. Krmě ze sýra, mléka, medu, drobně ssekaná, nadívaná. V. K. vařená, pečená, těžká, lehká. Us. Mnozí kuchaři řídko vhod krmi osolí aneb přesolí aneb nedosolí. V. Varuj se příliš zdravých krmí, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. Sytá tě to krmě, tudíž se přejí (totiž lání a domluva). Vz Do- mluva. Č. Kdo si v krmích vybírá, často potom nemá sýra; Bude-li v holubníku krm (ě), holubi se sletí. Pk.