Kročiti
Kročiti, 3. pl. -čí, kroč, če (íc), il, ení; kráčeti, schreiten, einen Schritt, Tritt thun. D., Ros. — čím. Jednou nohou kročil. V. — kam (jak). K. v něco. Apol. K. před někoho mužným srdcem. Kat. 3054. Jen za prah kročila, syna porodila. Er. P. 501. K. proti někomu spěchem. St. skl. IV. 98.