Kroj
Kroj, vz Mkl. Etym. 139. — K. ušné hnědý, lesklý, pravidelný. Šp. Kdožby jaké postavy (vz Postav) buď v cele nebo kro- jem (na kusy) prodával. Art. souken. řádu meziříč. V kroju (na drobno) se prodava drahši ež na celko. Laš. Brt. D. 224. — K. selský, akademický, akademische Amts- tracht. Mour. Při slušném kroji hezky to stojí, Kleider machen Leute. Dch. Dobře jest pustiti panně od žádosti rucha přieliš krojem lepým; A také mnozí svú múdrosť na to obracijí, aby chytré kroje vymýšleli; V nynějším pak kroji smilstvo přielišné. Št. Kn. š. 75., 144., 163. Svůj k. bai haňme, ale chraňme. Slez. Šd. Jaký k., taký stroj (strojení). Ib. Šd. O českých k. vz v Ukaž. 27., v Mus. 1844. 261., v KP. I. 41., Let. 275., 493, Sdl. Hr. II. 217. (r. 1414.), IV. 11., 205. O řím. a řec. k. vz Vlšk. 159. K. polarní, japanský. Vz Vega I. 4., 5., II. 243., 280., 281.