Kroupa
Kroupa. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 143. Kroupy vařené s hrachem a omaštěné (jídlo, svarba; lid říká: svatba). Us. To ti neslevím (toho nenechám), kdyby k. za groš byla. Ve vých. Čech. Kf., Tbnk., Msk. Sčeří se jak pes na horké krúpy. Brt. Ten hrnec je na krúpy rozbitý (zcela). Slov. Zátur. — Kroupy tlouci, lámati (talíře lá- mati), hra dětská. Dva postaví se k sobě zády, chytí se křížem za lokty a vyzdvi- hují se navzájem. Us. Hk., Bkř. — K. le- dové. Cf.. Schd. I. 172., S. N. Aby krúpy nebily. Št. Kn. š. 109. Krúpy tak veliké jako těžké závažie spadly sú s nebe. ZN. Když kroupy jdou, dává se chlebová lopata ven a kroupy hned zkrotnou. Kld. Když kroupy padají, postaví se před žebačkou (před vchodem do stavení) sekyra ostřím vzhůru a lopata od peci. V Podluží. Brt. Jinde dávají před stavení lopář (lopatu od chleba), ometlo a ohřeblo. Val.Vck. — K. rudné, Graupen. — K. olověné = broky. Na- sypali mu olověných krup do kalhot. Ú Žam- berka. Msk. — K., y, m., os. jm. Vz S. N., Sdl. Hr. III. 138. — Alb. K., přispěl do tohoto slovníku. (Kpa.).