Krsný
Krsný = křestný, Tauf-. V Podluží na Mor. a na Slov. Krsná, é, f. = křestní kmotra; krsný = křestní kmotr. Vz Kmotr, Kmotřenka. V Podluží. Brt. K. tato, mama. U mor. Březové. Brt. K. pán, tatko, der Taufpathe, matka, die Taufpathin. Slov. Rr. Sb., Dbš. Obyč. 2. Janko krsný, poď sem! Nuž či neznáš dať packu pánu k-mu? Lipa 1. 59., 60. Krsných otcóv, mater. Štítn. pra- vidla 1591 Bartol. Krsno ime u Srbů je asi tolik, co u nás jmeniny. Stef. Vuk Karadžič popisuje krsno (křestně) itne takto: Každý Srb má v roce jeden den, jejž slaví, a to se zove krsno ime (blag dan, náš „svátek"). Hospodář se stará a připravuje celý rok, jak a čím oslaviti „krsno ime" (jmeniny). Pod večer před krsným imenem vyjde ně- kdo z domu na ves a pozve na krsno ime všechny vesničany, kteří téhož krsného imena neslaví. Před každým domem smekne čepici a počne obyčejně takto: „Boží dům i váš! Vzkazuje vás pozdravovati otec (nebo bratr), abyste večer přišli na číši rakije (pálenky), bychom si pobesedovali a trochu noci ukrá- tili. Co nám svatý Mikulaš (nebo jiný svě- tec) přinese, s tím nebudeme skrbliti. Přijďte dozajista." Když pozvaní přicházejí z večera do domu, mluvívají obyčejné takto : „Dobrý večer a šťastný svátek! Oslavuj ho ještě mnobo let ve zdraví a veselí." Ně- kteří přinášejí též jablka a podávají ho- spodáři (domačinu), když mu „dávají dobrý večer". Přátelé z jiných dědin chodívají i nezvaní, a potom všichni večeří, pijí, ho- voří a zpívají do noci. Potom se Rozejdou každý domů. Na odchodu praví hospodař každému: „Přijďte i zítra na číši rakije." A tak jich každý den zve od večeře na snídaní a od snídaní na oběd. Přespolní však zůstávají pořád v domě. Před obědem nebo na oběd musí přijíti též pop, aby na- kadil a požehnal koljivo (uvařehou pšenici). V polovici oběda rozžnou se svíce, přinesou kadidla a vína a povstanou ku slávě t. j. modlí se, jedí koljivo, pijí po řadě víno. pronášejíce přípitek na slávu nebeskou, která může nám pomoci. Hospodář potom rozlomí s popem (křestný) koláč, který musí býti z pšeničné mouky a pomalován poskurn- jakem (t. j. znakem řecké hostie). Čtvrtinu koláče dají popu, jednu hospodáři a ostatní dvě čtvrtky snědí sami. Lámajíce koláč pějí dva a dva: Kdo pije víno na slávu boží, pomáhej mu Bože i slávo boží atd. Tak se slaví po tři dni a teprva čtvrtého dne se hosté rozcházejí. Žena slaví krsno ime svého muže, i když už je mrtev, právě tak, jako by byl živ. Slov. sbor. VI. (1887). st. 13.