Aberrace
Aberrace, e, f., z lat. aberratio, das Ab- weichen, die Abirrung, Aberration. Nz. A. — zdánlivá, ale docela pravidelná a každoročně se vracející proměna místa, které každá hvězda na nebi podléhá. S. N. I. 13. Ve fysice = uchýlení paprskův od pravé ma- thematické dráhy své. Ib. 14. A. světla roční. Vz Stč. Zm. 95., 100., ZČ. III. 27. Sfaerická a. zrcadel; a. příčná či transver- salná. ZČ. III., 61., 63., 68.