Kružidlo
Kružidlo, a, n., der Zirkel. K. nástroj ku kreslení kruhu, skládá se ze dvou ramen, která se otáčejí kolem osy, společným vr- cholem jejich úhlu proražené, tak že zašpi- čatělé konce jejich rozličných od sebe vzdále- ností nabyti mohou. S. N. K., kružník, skruží, kružítko, (kolčín. Ros. ). K. křivolaké, tupé, rýsovací, se šroubem, s paličkou, Jg., pří- tužné (Stellzirkel), Nz., špičaté (s obloukem, mit Stellbogen, Ck. ) bočité (ploché, se sta- věcím šroubem, Bauch-), kapesní, s obloukem (Bogenspitz-), zpružné (Feder-), obkročák, (Bogen-), Šp., hmatací (Greif- vz Nástroje k pitvě). Cn. Šířka rozetknutí kružidla, roz- lehlosť ramen kružidla, rozkruží (Zirkelweite); výkres kružidlem; ostří, špička kružidla; kružidlem čáry přenášeti; klíček ke kružidlu; otvor, rameno n. nožka kružidla, Šp.; čáru kružidlem vzíti, Nz.; kružidlem kruh na tabuli udělati, Us.; k. otevříti, zapíchnouti, zaraziti. Šp. Kolo mlýnské kružidlem zkrou- žiti. Us. Kružidlem kolo vésti. Kom. Kruži- dlem něco rozměřovati, Br., zaokrouhliti. V.