Kružnice
Kružnice, e, f. = čára, kterou se kruh opisuje (kruh je plocha k-cí opatřená), die Kreislinie, Peripherie des Kreises. Us. Cf. Jd. Geom. I. 18. K. křivosti, der Krüm- mungskreis, nejmenší, der Kehlkreis, osku- lační, distanční, Jrl. 217., 373., 420., polová, rovnoběžná. Km. Veškeré body k-ce jsou od středu kruhu stejně vzdáleny. Sb. uč. — K. = kruhová pila, okrouhlá pila, cirku- lárka, pila v podobě plného kruhu na ob- vodu ozubeného, die Kreis-, Cirkel-, Cir- kularsäge. Šp., Sl. les., Pdl., Skv.