KrvácetiKrváceti, 3. pl. -cejí, el, ení, krvácívati, bluten
. — abs. Rána krvácí. Us
. Ti mu dali, až ho ťali, jen že nekrvácel. Vz Nepatrný
. —
komu. Nos mu krvácí. Us.
— Lb. —
kde:
pod sekeru mestnú. Rkk. 19. —
z čeho: z nosu, z rány. —
kam: do šátku. —
kdy, čím: po silném tanci,
bez patrné příčiny, uhozením k. Us.