KřečKřeč, e, m., křeč, i, f., na Slov. krč, e, na Mor. škřek, u, m. K., spasmus, nepřimě- řené mimovolné stahování a natahování-se svalů vůbec. K. tonická či kontrakce, kon- vulse či trhání, epileptická. Vz S. N. Krampf. K. v žaludku, prsní, v nohou. Us. Křeči po- drobený. D. K.
mne popadla, nohu mi
sta- hovala. Us. K. dostati. Us. Kalmus prospívá proti křeči. Byl. Ten kořen křeče krotí. Byl. Kdyby dítě křeč trápil. Krab. Má křeč na jazyku (když kdo pravdy mluviti nechce n. nesmí, zvláště pro úplatek). Ros., Lb. Vz Mlčeti.
