Křemen, ne
Křemen, ne: škřemen; skřemen, e, m.; v pl. dle, Strom', tedy: křemeny. Vz Kámen. Quarz. Křemének, skřemének, nku, m., křemení, křemeníčko, a, n.; kámen kře- sací, oblátek, oblázek. K. obecný: růžový (růženín), mléčný, louhový či prasem; křesi- vec n. k. železitý. Bř. 43. Odrůdy, a) fia- lové barvy: amethyst, b) vinné barvy: citrin n. topas křemenný, c) hnědé barvy: záhněda, d) černé barvy: morion, e) zrnité, bílé odrůdy činí křemenec, Quarzit. Jemnozrný a ce- listvý křemen dělí se na odrůdy: a) ro- hovec (Hornstein), b) křesací kámen neb pa- zourek (Feuerstein), c) křemenec dřevnatý (Holzstein), d) buližník (Kieselschiefer), jeho černá odrůda je: lydický kámen, e) jaspis, f) chalcedon, «a) žlutočervený: karneol, ß) ja- blečné barvy: Chrysopras, y) louhový, čer- veně a žlutě kropenatý n. skvrnitý: helio- trop, ô) s různobarevnými, obyčejně bílými a červenými pruhy: onyx; y) achaty: obláč- kový, proužkovaný, tečkovaný, mechovitý atd. K. obsahuje kyselinu křemičitou. Vz Tvrdokam. Bř. 42. — 45. Vz také S. N. Nad k. tvrdší. L. Brusem brousíme tupé věci, křemenem vyrážíme oheň. Kom.