Křes
Křes, u, m., křesnutí, das Feuerschlagen. Býti prvním něčeho křesem = Veranlassung, původem, příčinou. D. — K. n. křesání mlýn- ského kamene, die Schärfung. K. německý (hluboký) a český (mělký). (Vz více:, Ně- mecký křes', v Materialu k slovníku techno- logickému od Vysokého, str. 172. ). K. rovný, vytáčený (který běží od prostředka kamene ku kraji závitkovitě). Vz Vytáčená. Vys. K. se umlel. Kámen nedrží křesu. Mlýn ku k. zaraziti. Vys. — K. obecný, sisymbrium so- phia, der Wollsaamen, rostl. D.