KřestKřest, křtu, m. Na Uhersko-Brodsku, když se jde ke křtu, nastraží pod práh s jedné strany sekyru, s druhé metlu. Do- tkne-li se kmotra sekery, bude dítě silno, zavadí-li o metlu, dítě zemře; Modlí-li se kněz při křtu, Věřím v Boha' roztržitě a přeřekne li se, bude dítě po celý svůj život mluviti ze spaní; Valašské matky na Mor. dávají všecky své děti nositi na křest v též košilce, aby se měly rády a svorny byly; Když kmotři s dítětem se vrátí od křtu, rozvine mu baba rychle povijan, aby se dítěti rozvázal brzo jazyk. Mtc. 1. 1897. 52., 54., 65., 67. K. ve Slez. Vz Vyhl. II. 115.