Křesťan
Křesťan, a, m., pl. křesťané, vz é (dlouhé); dříve také křestěné (gt. křesťan, akk. kře- sťany. Gb. Hl. 58. ). Z lat. christianus, pří- vrženec Kristův; i sesílilo se v ě (e), Gb. Hl. 81., ch měněno v k. Gb. Hl. 108. Christ. V., Kom. O bojech křesťan s Tatary. Rkk. Křesťané: katolíci (církev katolická), pravo- slavní (církev pravoslavná), protestanti (cír- kev augsburgská, helvetská). Tl. K. lico- měrný, na oko, Scheinchrist. D. — Vz S. N.