Křídlo
Křídlo. Str. 816. b. 10. ř. sh. nak. oprav v: na k. Na Slov. kriedlo, krielo. Křídloma. Bž. 105. Krilo, ala, lit. skrid volare, tedy k. = čím se lítá (weil das Suffix -lo Sub-
stantiva bildet, welche in der Regel das
bezeichnen, womit die durch das Thema
ausgesagte Handlung ausgeführt wird). Mkl.
B. 96 Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 304.,
List. fil. 1882. 9. Rozepjatá křídla. Mus.
Rozloží křídle svoji. Ž. wit. Deut. 11. Čas
spěje letným křídlem; Noc dál tmavým letla
křídlem; Mnoho roků rychlým křídlem přes
jeho letlo hlavu. Wch. Vzal sa sokol na
křídla, proletěl do KRakova. Sš. P. 176 Čo
ti zvítazili, čo sa poženili? ako tie húsatka
kRiela ověsili. Sl. sp. 108. Spustil křídla,
gab klein bei. Dch. — K. hmyzu. K. brouků:
přední či svrchní, zadní či spodní. Kk Br.
5., 6. K. motýlů jako u brouků, Kk. a:
v klidu vzpřímená, střechovitě na tělo slo-
žená, na polo rozestřená, kolem těla sba-
lená, na sebe složená vykrojená, celokrajná,
zaokrouhlená, zoubkovaná, zej kovaná, úpatá.
Stn. I. 11.—13. — K. = dvě poboční částky
Oporné k. také: osné. čsk. K. střídové a
štolní v horn. Hř. 33. K. zdi tarasné. NA.
IV. 228. Plícní k. Schd. II. 365. Malá a
velká k. kosti klínové, alae parvae et magnae
ossis sphenoidei; k. kosti radličné, alae
vomeris. K. dráhy. Pal. — K. = piano, der
Flügel. KP. II. 301. — K. či pero upřáda-
cího vřetena. NA. IV. 40. — K. = cithara.
Bibl., Sv. ruk. Al.„389. - K. Woltmannovo
hydrometrické. ZČ. I. 339. — K. = poklička.
U Uher. Brodu u Šulkovce. Mtl., Ktk. — K. v anat. Šedá k. v mozku, alae cinereae;
k. kosti radličné, a. vomeris. Exc. — K.
v bot. — blánovitá nebo listovitá obruba
okolo nebo po straně semen, plodů, podobná
rozšířenina hran lodyžných; tudíž lodyha
4-křídlá, semena, plody křídlaté; křídla
květní, dva postranní od ostatních lístků
rozdílně vyvinuté, křídlům motýla podobné
lístky koruny (u rnotýlokvětných) nebo
kalicha (u vítodů) Čl. Kv. XXL, Slb. XLII.,
Rst. 430. — K = zříceniny hradu u Ho-
8týna, Tč.; bývalý hrad mezi Slavkovem a
Rusavou na Mor. D. ol. I. 936., II. 520.