Kříž
Kříž. Vz Mkl. aL. 272., Mkl. Etym. 141. Křížem krážem. Také na Mor. Knrz. Cf. Mkl. aL. 39. Zkouška křížem. Skř. Rusové křížom před chrámy prse křižovali. Trok. 117. — K. = nářadí atd. Na kříž nahnati (ve mlýně), die Mühle ins Kreuz richten. Šp. K. žlábkový, das Rinnenkreuz. Zpr. arch. X. 22. K. = hrnčířské železné kování ve způsobe kříže na spodní straně talíře. Vchř. — K. = sekera, die Queraxt, Zwerch- axt, obouručnice. Sl. les. — K. v horn. K. větrný, střídový, das Wetter-, Strecken- kreuz. Hř. 33., Bc. — K. = čásť těla nad řití. Stff. Bolí ho v kříži, nemůže se ani narovnať. Dch. — K. ku přibíjení lidí. K. Ondřejův: X Šim. 25. Na kříži umřel. Št. Kn. š. 12. S kříže ho složili. Výb. II. 35. _ K. = znamení kříse atd. Cf. S. N. K. dvo- jatý (pravoslavný). Osv. 1. 216. K. úhlo- měrný, posuvný. NA. V. 90., 94. K. na štítě. Dal. 89. K. k zaopatřování nemocných. Dch. K. líbáním téměř otřelý. Sš. I. 169. Udělej nad tím kříž (o věci ztracené). Us. Kšť. Přišel s křížkem po funuse (pozdě). Us. Všk. Zavaž moji hlavu křížem (na kříž). Brt. N. p. I. 27. Gazda sa už díva, či sa dožne níva? Dožne, ak dá žencom pirohov a piva: dožne aj poviaže, aj snosí do kří- žov. Sl. sp. 136., Koll. Zp. I. 303. - K = znamení křížové války. Nebudete-li poslušní, snad na se k. obdržíte. 1416. Pal. Rdh. 1. 180. — K. — utrpení. Já mám na světě kříž; Jsou s tím kříže; Křížů moc! jakáž pomoc! Dch. Kdo je v kříži, hnědky pláče, jak ho kdo lituje, neb žalosť skrz lutování víc sa Rozmnožuje. Glč. II. 311. Ktož chce přijíti po mne, vezmi k. svój. Št. Kn. š. 31. — K. v dalekohledu. Stč. Zem. 323. — K. jižní = souhvězdí. Stč. Zem. 25. — K = pole u Kojetína. Pk. U Kříže, vrch nad Olšany u Prahy. Krč., Pdl. Sv. Kříže osada. Tk. IV. 74., Blk. Kfsk. 1345. — K., os. jm. Mus. 1884. 434., D. ol. X. 528. K. setník. Žžk. 8. — K. Oldř. † 1502., kněz. Vz Jir. Ruk. I. 420. — K. Mich., uar. 1833., ho- spod, úředn. Šb. D. ř. 2. vyd. 262. — K. z Telče, kněz, f 1502. Šb. D. ř. 2. vd. 262., Hš. Dod. k Jg. II. 1. č. 1., 7. č. 45.