Křtíti
Křtíti. Křstiti, křšču, křščen. Vz List. fil. 1886.292. — koho. Však ťa náhlý kňaz krstil. Slov. Rr. MBš. Dříve's se narodil a potom tě křtili (= dříve dělej to a potom teprve ono). Us. Gth. — kde. Když jej krstichu vodě (lok. bez předložky). Srnrtd. — čím. Čím tě k. budeme? Čistú vodú z Jordana. Sš. P. 28. Čímže jsou tě křtili? Perlami. Hdk. C. 18. Ozaj, jakým menom ho krstili? Phld. VI. 3. K. duchem sv.; Křtem se mám křtíti. Hus I. 6., 335. Dorotu's křtěná. Dr. v. 15. — koho s kým. Tribuna se vší (jeho) čeledí křtil. Pass. mus. 344. — več. Učtež všecky lidi, krstiece je ve jmeno otce i syna i sv. ducha. Hus I. 54. — v čem. V bludu byl křtěn. 1450. Já tě křtím v duchu svatém. Pass. mus. 349.