kt
kt m. cht: spaktovat m. spachtovati. Dšk. Jihč. I. 36. — Z kt se t odsouvá: kerej, ke- rak, respek. Dšk. Jihč. I. 20. — Kt změ- něno v e: v inft. péci m. pekti; v sup. pec z pekt?; v subst. s příponou -t?: pec z pekt? a v locika, Vz Gb. II. ml. I. 449.